Jak funguje inovace – a jak funguje veřejná diskuse?
Dějství prvé: Marianna Mazzucato, akademička zaměřená na podporu inovací, napsala před pár lety relativně buřičskou a velmi diskutovanou knihu o tom, jak fungují inovace. Opřela se v ní do běžného stereotypu, ve kterém soukromý sektor inovuje a veřejný sektor mu v tom brání, v lepším případě pouze vytváří podmínky. Ukazovala, že role veřejného sektoru je zásadnější a aktivnější – například že typické příklady veleúspěšných inovativních produktů jako iPhone ve skutečnosti stojí na výsledcích základního nebo aplikovaného výzkumu, který vzešel z veřejného sektoru, počínaje internetem a GPS. Autorka pak ráda dávala k dobru, jak ji za tento argument nemohou titáni technologického byznysu vystát.
Dějství druhé: britská inovační nadace Nesta (mimochodem se základním jměním poskytnutým státem…) si Mazzucato pozvala jako hostující výzkumnici, aby ze svého obecného argumentu vykřesala konkrétnější návrhy, jak inovacím pomoct – a taky aby se vypořádala s řadou výtek ke své knize, [mimo jiné i od odborníků z Nesta].
Dějství třetí: Po pár letech si celý příběh vzpomněl šéf Nesta Geoff Mulgan a veřejně poznamenal, že přístup Marianny Mazzucato k veřejné debatě o její knize je typický pro mnoho současných veřejných intelektuálů: napsala knihu se silnou tezí, vyvodila z ní povrchní doporučení, vykašlala se na debatu o mezerách ve své práci i o její využitelnosti a užívala si přednášení a zájmu novinářů.
Dějství čtvrté: Marianna Mazzucato nakonec, konečně, odpověděla na věcné komentáře ve dva roky starém příspěvku na blogu.
Celá korespondence stojí za přečtení – pro svůj obsah i pro poselství naděje, že veřejná debata nakonec funguje, i když k tomu nadějní autoři-veřejní intelektuálové nejsou motivováni.
No a jak je to v Česku? Stav hlavní české strategie na podporu výzkumu a vývoje popisuje na svém blogu Daniel Münich. Pokud o tom víc neví on, tak už u nás nikdo.
Světová banka: případová studie byrospeaku
New York Times popisují čerstvou studii lingvistů, kteří se pokusili kvantifikovat, jak se změnil jazyk ve zprávách Světové banky.
In the early decades, for example, bank reports consistently referred to specific places, projects, equipment, tools and activities. Past and present tense verbs were common, marking completed activities and allowing for comparisons.
…
In the last 20 years, that kind of nuts-and-bolts language disappears, Mr. Pestre said. Verbs are turned into nouns – something that linguists have argued converts specific actions taken by named actors into “abstract objects.” (People and countries no longer “cooperate,” for example; there is just “cooperation.”)
…
At the same time, the use of adverbs that refer to a particular time frame (such as “now,” “recently” or “later”) declined by more than 50 percent. Past tense verbs grew rarer, while jargon and acronyms proliferated.
#opendata
Na ministerstvu financí vydali výročku o otevřených datech, via blog Michala Tošovského z Nadace Open Society Fund Praha.
A 9. června proběhne v Praze Open Data Expo:
Publikujete otevřená data? Chtěli byste data publikovat, ale nevíte jak na to? Rádi byste předali svoje zkušenosti jako dobrou praxi ostatním? Anebo jste na druhé straně a otevřená data využíváte? Připravujete projekt, aplikaci, či prototyp, který získá díky otevřeným datům na jedinečnosti: Registrujte se na historicky první veletrh otevřených dat Open Data Expo!
Nestaráme se o rodinné stříbro
Martin Wolf recenzuje ve Financial knihu The Public Wealth of Nations od Daga Dettera, ve které autoři upozorňují, že veřejná aktiva – firmy, budovy a jiný majetek – jsou nevyužitým a málo sledovaným koutem veřejných financí.
What is not measured does not count. This is dramatically true in discussion of the public sector. A few numbers — the annual financial deficit and the stock of debt — dominate the debate. The result is chronic mismanagement. The current UK debate, for example, largely ignores assets and makes little distinction between current and capital spending. The present focus also ignores many liabilities and pays little attention to management of assets.
A často nás trápí nejen nevyužité veřejné statky, ale ty soukromé – nedávno mě zaujal web Prázdné domy.
Aby vás někdo poslouchal
Britská Alliance for Useful Evidence dala dohromady evidence-based průvodce o tom, jak nejlépe podat vaši evidence tak, aby došla využití.](http://www.alliance4usefulevidence.org/publication/using-evidence-what-works-april-2016/). Shrnutí na blogu centra What Works Wellbeing
Jak jsou na tom What Works Centres
aneb jde to:
“Previously, evidence was not widely used in education. It was largely a tradition of fads and fashions. We very quickly determined the organisation’s focus would be how to supply evidence to enable better decisions, rather than write guidance and use compliance to make people follow it,” Collins says. He adds that the EEF has made “a big push to make sure we present evidence in a way that is accessible to people”. shrnutí
Designové služby
Zpráva o evropském projektu SPIDER: pečlivěji a více strukturovaně než většina předešlých publikací o designu ve veřejných službách a sociálních inovacích rozebírá design služeb na příkladech případových studií.
Z projektu vypadl i toolkit.
Weboví mágové britské vlády, kteří postavili na nohy GOV.UK, vysvětlují design služeb
Dobré služby jsou slovesa, špatné služby jsou podstatná jména.
Imagine walking into crowded room and trying to find a doctor, and only once you’ve learned her name can you ask her to help you. That’s how using a lot of government services works.
Ale možná je to v praxi [hlavně archeologie](https://twitter.com/Emilyishness/status/722059035894222848)
Jak nabírat a motivovat zaměstnance ve veřejné sféře
…aneb co všechno se ví o tom, co motivuje zaměstnance veřejných institucí a jaké způsoby výběru lidí vedou k dobrým výsledkům. Založeno především na studiích z rozvojových zemí – studie je souhrnem literatury z dílny expertů na MIT.
