Ten, kdo by rád pracoval pro český stát, musí mít oči na šťopkách a sledovat desítky webů státních institucí, kde jsou vyvěšeny nabídky volných pozic.

Byrokrates chce práce-pro-stát-chtivým zjednodušit život, a tak pod názvem Práce pro stát spouští sledovač volných míst ve státní správě – též dostupný z menu na vršku stránky.

Momentálně hlídá nabídky 28 úřadů a v den s magickým datem 11.11. eviduje 147 volných pozic. Kromě ministerstev sleduje velké úřady jako je např. Česká správa sociálního zabezpečení a další organizace, např. NKÚ.

Stroj je to zatím velmi nedokonalý a v prudkém vývoji (čili beta verzi). Byrokrates se tedy těší na konstruktivní připomínky.

P.S.: Kromě zábavných nabídek (jako je ta z titulku, nebo třeba dřívější referent oddělení „zvláštní orgán“) přináší průběžné sledování nabízených pozic i dobré zprávy, mezi nimi několik otevřených výběrových řízení na ředitelské pozice.

Odpovědnost veřejných institucí je těžko uchopitelný pojem. Anglický a francouzský termín pro odpovědnost – accountability, comptabilité – ale ukazují na jeden hmatatelný rozměr odpovědnosti: skládání účtů.

Veřejné účty nejsou zrovna poutavé čtení, ale jsou důležité pro kontrolu veřejných výdajů. Proto je podstatné, aby byly pravdivé. Od toho je audit, ve veřejném sektoru ještě finanční kontrola a speciálně NKÚ. Důležité také je, aby účty byly čitelné. Veřejné účty českého státu na první pohled příliš užitečné nejsou: pro laického uživatele nejsou čitelné a něco se z nich dovědět vyžaduje trpělivost.

Možná ale stojí za to začít od uplného základu: uvádějí české úřady ve svých závěrečných účtech alespoň ty informace, které po nich vyžadují předpisy?

Pokračování textu Skládání účtů: co říkají data →

Šéfredaktor The Economist John Micklethwait a jeho kolega Adrian Wooldridge (aka sloupkař Schumpeter) vydali novou knížku The Fourth Revolution: The Global Race to Reinvent the State.

Recenze ve Financial Times zde ($/registrace nutná); níže video přednášky z minulého týdne, na které autoři knížku představili a na které jsem byl. K tomu dodávám pár rychlých poznámek z akce (knížku jsem zatím nečetl).

Pokračování textu Čtvrtá revoluce →

Byrokrates je ponořen do světa britské státní správa a její pravidla a instituce mu často připadají jako logický předobraz dobré státní správy. Na to konto se někdy dopouští glorifikace Civil Service, nepředložených srovnání a nepodložených doporučení. Přesto si uvědomuje, že právě britská státní správa je v lecčems odchylkou od normálu a oceňuje pohled zvenčí. Jeden takový poskytla nedávno profesorka a děkanka oxfordské Blavatnik School of Governant Ngaire Woods v rozhovoru pro Civil Service World.

Pokračování textu Pohled zvenčí a tři základní úkoly státní správy →

Před pár dny jsem psal o problematičnosti úřednické zkoušky. Mezitím jsem shodou náhod narazil na video, které v obecnosti vystihuje neduh, jehož je návrh úřednické zkoušky symptom, a navíc zmiňuje právě úřednické zkoušky jako příklad:

Pokračování textu Zástupná řešení a moudra z Harvardu: ještě k úřednické zkoušce →

Jednou z klíčových součástí  nového zákona o státní službě je institut úřednické zkoušky. Je to na první pohled logickou cestou ke zvýšení kvality úřednictva: ti hloupí zkouškou přece neprojdou.

Při bližším ohledání se ale ukazuje, že jde spíš o kosmetické opatření, které vytváří zbytečnou bariéru vstupu a nové chráněné odvětví; nevyřeší problém, který se alespoň navenek řešit snaží („kvalita úředníků“); omylem vytváří profesi, která ve skutečnosti profesí není; a odvádí pozornost od standardních nástrojů, jejichž zlepšení nebo zprovoznění naopak zkvalitnění úřednictva přinést může.

Pokračování textu Úředník: nejmladší profese →

Minulý týden přinesl dvě dílčí, ale pozoruhodné, inovace k komunikaci státní správy s veřejností.

Britské ministerstvo práce se rozhodlo své rady pro práci hledající občany zveřejnit ve formě Buzzfeedu. Na státní organizace relativně neotřelý přístup ke komunikaci.

České ministerstvo vnitra se rozhodlo ve svých inzerátech na pracovní pozice zveřejnit plat, který může očekávat úspěšný uchazeč. V české státní správě nevídaný krok.

Pokračování textu Inovace ve státní správě: někdy stačí málo →

Následkem volebního výsledku a skvělé práce Rekonstrukce státu se politici předhánějí, kdo rychleji a razantněji prosadí kýženou „depolitizaci“ a „profesionalizaci“ státní správy. Je výborné, že existuje shoda na potřebě jednat. 

Tato politická situace ale hrozí dát vzniknout špatnému zákonu, možná doplněnému několika ozdobami, kterými se pak budou jednotliví politici chlubit. (Sem spadá jak stávající návrh padlé vlády, tak uspěchaná adaptace deset let starého velmi nedokonalého zákona.)

Přitom máme konečně příležitost pečlivě promyslet, co a jak na státní správě zlepšit – co odpolitizování a profesionalizace opravdu znamenají. 

Pokračování textu Reforma státní správy: návod k použití →