Minulý týden se objevily dvě ukázky toho, o kolik levněji lze provozovat státní správu. Je to zároveň příležitost zeptat se, co potřebuje česká státní správa, aby něco takového zvládla a upozornit na rizika některých návrhů, které právě k zefektivňování státní správy nadhodil Andrej Babiš, jeho hnutí a jeho ekonomičtí poradci.
Pokračování textu S těmi židličkami ne tak hrrr, pane Babiši
Po příbězích známých pod hesly Knetig a Nagyová dnes přinesl iDnes další připomínku toho, že jakýkoli zákon o úřednícich nebo státní službě musí krom postavení úředníků ošetřit i kabinety a ministerské poradce:
Vrchní ředitel kanceláře ministra Zbyněk Šolc na pokyn šéfa úřadu Zdeňka Žáka novinářům rozeslal prohlášení, ve kterém pět ministrů kandidujících za SPOZ propaguje svou stranu. Tento postup kritizoval i premiér Jiří Rusnok.
Ministři Žák, František Lukl (místní rozvoj), Martin Pecina (vnitro), Miroslav Toman (zemědělství) a František Koníček (práce a sociální věci) si v e-mailu stěžují, že média nevěnují SPOZ dostatečnou pozornost.
„Vyslovujeme hluboké pobouření nad mírou manipulace voličů před předčasnými volbami. Ještě nikdy nebyly tak manipulativním způsobem zneužívány volební průzkumy (volební potenciál). Všechny relevantní průzkumy říkají, že Zemanovci se do Sněmovny dostanou (SANEP, Median),“ píše se ve zprávě.
K tomu pár stručných poznámek.
Pokračování textu Ano pane poradče: co pojí Martina Knetiga s Adamem Smithem
Když Ministerstvo financí před několika týdny zveřejnilo svůj pokus o indikátory výkonnosti státních úřadů, napsal jsem k tomu blog, pak jsem ho ale založil s tím, že je moc kverulantský a k ničemu dobrému nepovede.
Pak se ale ukázalo, že se práce ministerstva v zásadě v nezměněné podobě dostala na stůl vládě, která se dnes usnesla tyto indikátory vestavět do procesu přípravy státního rozpočtu pod trendy hlavičkou „výkonové rozpočtování“.
Za dané situace mi připadá podstatné, dodat to veřejného prostoru pár základních poznámek k problematice řízení výkonnosti ve státní správě v kontextu toho, co na Ministerstvu financí vzniklo a dnes schválila vláda. Zveřejňuji tedy původní text níže se záměrem nikoli okopávat ministerstvu kotníky, ale napomoct vzniku něčeho lepšího v příští iteraci, která snad přijde. (Dobře o této problematice psal i Daniel Münich.)
MF Dnes informovala, že Ministerstvo financí zveřejnilo žebříček výkonnosti státních úřadů – tzv. klíčové ukazatele výkonnosti (KPI, Key Performance Indicators). Konkrétně MFČR zveřejnilo indikátor mzdové náročnosti a indikátory provozní nákladovosti a majetkové nákladovosti. Zjednodušeně řečeno indikátory sledují průměrné platy a dva různé pohledy na provozní náklady.
Konečně tedy máme dobré informace, přímo od zdroje, o výkonnosti státních úřadů.
A nebo taky ne. O to ale až tolik nejde.
Francis Fukuyama minulý čtvrtek otevíral nový akademický rok na Hertie School of Governnace v Berlíně. Mluvil o tom, že veřejná správa si zaslouží víc pozornosti, než se jí dostává, rozebral historii pojmu governance (vládnutí – více v odkazech v jednom z předchozích článků) a další zásadní témata – podstata veřejné moci, problém „veřejné versus soukromé“, governance eurozóny…
I found, in general, that if you utter the words public administration, at least to an American audience, everybody in the room immediately falls asleep and they stop paying attention… What I’m hoping is I’ll be able to persuade you that that’s a wrong emphasis and that we need to pay much more attention…public administration is as important as public policy in determining outcomes. (…)
Neusínejte, stojí to za to.
[youtube http://www.youtube.com/watch?v=4gD6GHEQVRQ]
Předem se omlouvám českému velvyslanectví v Londýně, které to trochu neoprávně schytá za zbytek státní správy. Dovolím si jej použít jako případovou studii, řekněme, potenciálu pro zlepšení, jednoho z denodenních aspektů fungování státní správy. Místo „vysokých témat“ efektivity a integrity státní správy se tak projednou obrátím k tomu, jak mohou úřady lépe sloužit svým klientům.
Skvělý začátek, chtělo by se říct. Úřad vlády zveřejnil výše platů a odměn svých vysokých úředníků (druhá část).
Uprostřed zuřícího bezvládí až polovládí se kdovíproč znovu vynořila myšlenka na změnu výše minimální mzdy.
Pokračování textu Jak (ne)stanovovat minimální mzdu, podruhé
Inspirace pro reformátory státní správy
Jak zajistit profesionalitu státní správy?
Pokračování textu Čtení na neděli: Pepek námořník, Albert Hirschman a odpolitizování úřednictva
Sir Humphrey doopravdy
Jeremy Heyood: the other power in Downing Street: Víkendové Financial Times otiskly skvělý profil Jeremy Heywooda, nejvyššího britského úředníka, který zastává pozici „Sira Humphreyho“ ze stejnojmeného seriálu. Text rozhodně stojí za přečtení – skvěle ukazuje jemnou rovnováhu mezi mocí politiků a úředníků a mezi rolí úředníka jako premiérova poradce (ne, pane premiére) a jako člověka zodpovědného za uvádění premiérových rozhodnutí do praxe (provedu, pane premiére). Na webu FT je třeba se zdarma zaregistrovat.
Pokračování textu Dobré čtení odjinud: čísla, Sir Humphrey a Fukuyama o dobrém vládnutí
Úřadů se stát typicky zbavuje tehdy, když jsou zbytečné, nejčastěji tak, že je zruší. Co kdyby ale ve státní správě vznikl úřad, který je tak úspěšný, že si jej s chutí někdo koupí – třeba jeho vlastní zaměstnanci?