Co bylo před třemi týdny klíčové + ohlasy ke služebnímu zákonu

Služební zákon se zítra po slavném intermezzu na ministerstvu vnitra a příslušním vykostění vrací do Sněmovny. K věci se sešlo množství komentářů, na které odkazuji níže.

Ještě předtím ale stojí za to přečíst si pasáž z Dohody o partnerství, uzavřené mezi ČR a EU a schválené včera (!) Evropskou komisí. To je dokument, který udává cíle a pravidla čerpání evropských fondů do roku 2020.

 Klíčovými aspekty pro depolitizaci, transparentnost a profesionalitu zaměstnanců, úřadů, procesů i výstupů je zřízení Generálního ředitelství státní služby jako nadrezortního koncepčního, metodického, koordinačního a kontrolního orgánu a dále zřízení pozic státního tajemníka ve věci služby na jednotlivých ministerstvech. Generální ředitelství státní služby bude mít v gesci nastavení, implementaci a kontrolu personalistických procesů (nábor, výběrová řízení, hodnocení, kárná opatření), vzdělávání (úřednickou zkoušku a vzdělávání s dopadem do celé státní správy), odměňování, kvalitu ve správních (služebních) úřadech (QMS) a v neposlední řadě také systemizaci, která zabrání manipulacím s tabulkovými místy i organizační strukturou úřadů.

Ne, že by nám návrh dohody s EU měl za každou cenu bránit měnit předlohu zákona, pokud by to bylo potřeba. Tento případ ale ukazuje, jak zběsile rychlá a chaotická je příprava zákona, který se dnes vrací do Sněmovny – a upozorňuje, že ze zákona vypadla věc, kterou ještě před pár týdny vláda popisovala jako zásadní, a to nejen směrem k opozici a českým médiím.

Ohlasy k dění kolem služebního zákona

Rekonstrukce státu vyzývá poslance k hlasování proti současnému znění služebního zákona.

Lenka Petráková, právnička Oživení, dobře a srozumitelně k dění kolem služebního zákona.

Radim Bureš z Transparency International o normalizaci služebního zákona:

Nyní začne politicko-mediální masáž mající za účel ukázat, že navržené řešení je nejlepším možným a přinese řadu výhod. A tak zatímco materiálně orientovaní představitelé vládní koalice spíše zdůrazňují význam pro odblokování možnosti čerpat evropské fondy, tak více spirituálně orientovaní představitelé opozice spíše zdůrazňují záchranu demokracie, která byla návrhem na zřízení Generálního ředitelství státní služby ohrožena.

Marek Švehla v pondělním Respektu k politickým náměstkům

Petr Drulák může být rád, že dělá náměstka ministra zahraničí v Česku, a ne v Německu. Tady má podstatně širší pole k realizaci svých názorů.

V Respektu vyšel i související – a poněkud nepředloženě optimistický – redakční komentář:

Opozice vykreslila Generální ředitelství jako nové centrum moci, jehož chování lze těžko odhadnout. Značně ale celou věc zdramatizovala. V praxi by evidentně záleželo, jak kredibilní osobu by politici na začátku do čela nové instituce posadili. Česko už má zkušenosti s Otakarem Motejlem nebo Lubomírem Voleníkem, kteří rovněž silou své osobnosti, schopnostmi a důvěryhodností dobře vedli a vybudovali úřady (ombudsman a NKÚ), jež také kdysi vznikaly v mohutné skepsi.

Kompromis vybojovaný opozicí je navíc podivný paskvil. Lidé zajišťující nezávislost státní správy na politických tlacích budou sedět na ministerstvu vnitra a jejich nejsledovanější pravomoc – vybírat apolitické státní tajemníky– bude podléhat rozhodnutím vlády.

Ani tahle kaňka ale hlavní cíl – zajištění nezávislé státní správy – zásadně nedevalvuje. Od 1. ledna snad zavládne na ministerstvech srozumitelný řád. Už nebude možné kohokoli kdykoli vyhodit bez udání důvodu jako nyní (více k tomu na str. 19–22). Promění se řídicí struktura, část dnes přebujelého vedení ministerstev včetně náměstků bude muset odejít. Úředníci získají dosud nepoznanou jistotu, že záleží na kvalitě práce, a nikoli na politických sympatiích.

Silvie Lauder tamtéž dříve o ředitelství státní služby. Byrokratovi udělala radost zmínka o nové roli CEO v britské státní službě i užití čísla 66 000 (počet státních úředníků) z naší nedávné studie s Petrem Janským.

Odkazy na další komentáře k dění kolem služebního zákona najdete i v newsletteru Rekonstrukce státu.

Od sousedů: střední Evropa

Německý politolog Jan-Hinrik Meyer-Sahling srovnává v článku v roce 2012 srovnal míru politizace vysokých pozic ve státní správě ve střední Evropě (díky @NeuPetr).

Ten samý akademik v roce 2008 do hloubky zkoumal fungování ministerstev v Polsku.

Slovenská akademička Katarína Staroňová s kolegy shrnují slovenskou zkušenost s reformou státní správy:

Discussing the trajectory of chosen innovative instruments gives a picture of how the institutional setting in Slovakia reacted to novelties concerning management of civil servants which were recommended by international organizations such as EU, OECD or the World Bank. It shows that Slovakia was not ready for such ambitious measures and that the “old” ways of thinking dominated by arbitrary decision-making, political patronage and departmentalism eventually overruled the efforts for more transparency, standardization and de-politicization.

Borec nakonec

Nevýkonnost řízení společnosti nemůžeme pouze ztotožňovat s neschopností jednotlivých rozhodovatelů, i když i zde by se našly krásné příklady. […] Intelektuální degenerace nebo degenerativní výběr osob jsou však v podstatné míře důsledkem degenerace celého systému řízení, jeho pravidel hry.

Za hlavní příčinu úpadku systému řízení lze přitom považovat postupné odumření kontrolních mechanismů, ztrátu zpětných vazeb. Byla tak téměř zlikvidována přirozená autoregulace společenského systému, opírající se o zásadu, že kontrolující musí být nezávislý na kontrolovaném. Zmizely nebo byly vážně narušeny zpětnovazební okruhy od spotřebitele k výrobci, od veřejnosti k institucím, od sdělovacích prostředků k moci, od nezávislých soudů ke společenské exekutivě. Byla zapomenuta klasická kybernetická poučka o zákonité degeneraci systémů s vyřazenými zpětnými vazbami.

(Miloš Zeman o přestavbě, Technický magazín, srpen 1989). Za odkaz díky – tuším – @Znovu89

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *