Experti z LSE a berlínské Hertie School of Governance minulý týden zveřejnili každoroční Governance Report. Letošní zpráva se zaměřila na kapacitu státu vládnout. Kromě pokusu uchopit tento pojem studie přináší i větší množství dat o fungování státního aparátu téměř 200 zemí. Byrokrates se byl podívat na křtu publikace a pak si hrál s daty. Následuje několik poznámek o tom, co zjistil.

Data jsou sestavena tak, aby pomohla osvětlit rozměry v modelu vládnutí, který autoři studie vyvinuli, ale některé ukazatele jsou velice informativní i samy o sobě. Dávají nám totiž nahlédnout a srovnat, jak státní spravy různých zemí fungují – jak dobře se umí koordinovat, jakou mají kapacitu zpracovávat a využívat informace, atd.

To je rozdíl oproti většině existujících indikátorů, které se typicky zaměřují na to, jaká státní správa je (zkorumpovaná či ne, zpolitizovaná či ne, viz index vnímání korupce), nebo naopak na to, jakých dosahuje výsledků, často ve velké míře zobecnění (konkurenceschopnost, kvalita či otravnost regulace, viz World Bank Governance Indicators). To vše je důležité, ale obzváště zajímavá jsou nová data o té tajemné zóně mezi těmito dvěma póly – tedy jak státní zpráva umí dělat to, co dělá. Informace o tomhle rozměru kvality vládnutí jsou podstatné pro pojmenování silných a slabých míst.

Pro obrázek níže jsem vybral několik indexů z dat studie, které relativně dobře vystihují právě konkrétní aspekty vládnutí jako něčeho, co veřejné organizace dělají. Pro kontext jsem přidal index výsledků vládnutí – ten zahrnuje např. kvalitu zdravotnictví, školství, nebo životního prostředí. Českou republiku jsem postavil do srování se státy v regionu i s státy, které mají relativně kvalitní a výkonnou státní správu.

Zdroj: autor na základě dat Governance Report 2014

Na první pohled se nabízí několik postřehů:

• podobná historie středo- a východoevropských zemí neznamená nutně podobnou kvalitu fungování státní správy

• v tomto kontextu Česká republika nevychází nic moc – naopak má historicky oproti ostatním zemím regionu lepší předpoklady nebýt na chvostu, kterých ale, zdá se, nevyužíváme

• Český stát produkuje relativně slušné výsledky jaksi navzdory kvalitě fungování veřejných institucí – mezi těmito dvěma body ale leží spousta intevenujících faktorů, takže není radno z toho vyvozovat příliš silné závěry

• Data se shodují s mou domněnkou, že český stát je výrazné „siloizovaný“ neboli trpí „resortismem“ (viz index kvalita koordinace). O tom jsem psal a varoval, že nový služební zákon to může ještě zhoršit.

• Stejně tak si česká byrokracie nevede moc dobře co se týče analytické kapacity, tedy schopnosti sbírat a zpracovávat informace.

A abych nezůstal dlužen data o tom, jaká že tedy česká státní správa je z normativnějšího pohledu (nestrannost, profesionalita/“nezpolitizovanost“ ve srovnání s ostatními:

Zdroj: autor na základě dat Governance Report 2014

Vše je samozřejmě potřeba brát cum grano salis. Pár základních informací o tom, o jaká data se vlastně jedná a kde může být háček:

• Některá data jsou nová (typicky expertní průzkumy), některá převzatá z existujících projektů, například World Bank Governance Indicators a Doing Business Survey, Global Integrity Report, goteborgské týmu Quality of Government Project, World Justice Project, atd.; dále dataset obsahuje jsou kompozitní indexy. Je potřeba sledovat, ze kterého zdroje data prochází – např. letmý pohled na data Anti-Corruption Agency Initiative naznačuje, že od indikátorů postavených na tomto zdroji je dobré se držet dál.

• Data trpí typickými nedostatky expertních průzkumů, průzkumů vnímání atd., podle zdroje, ze kterého pocházejí (některé dokonce stojí na hodnocení jednoho autora národní části dané studie).

• Některé indexy, zahrnuté v datovém souboru Governance Report, nemají jasný analytický význam – je tedy potřeba se zajímat o to, jaké proměnné padly do jednotlivých indexů

Data, codebook, shrnutí a první kapitola studie jsou dostupné na webu Governance Report.