Byrokrates je ponořen do světa britské státní správa a její pravidla a instituce mu často připadají jako logický předobraz dobré státní správy. Na to konto se někdy dopouští glorifikace Civil Service, nepředložených srovnání a nepodložených doporučení. Přesto si uvědomuje, že právě britská státní správa je v lecčems odchylkou od normálu a oceňuje pohled zvenčí. Jeden takový poskytla nedávno profesorka a děkanka oxfordské Blavatnik School of Governant Ngaire Woods v rozhovoru pro Civil Service World.

Pár citací:

Napřed to zjevné – tedy že britský Civil Service je v mezinárodním srovnání velice slušný systém:

When I look at how many countries strive to have a civil service of the quality of Britain’s, it’s quite painful to watch the way governments and politicians and the private sector [in the UK] pour scorn on something that at its core has some real seeds of excellence within it.”

A co tedy má státní správa umět?

That’s three big challenges to governments – which she summarises as: “How to get it right and be competent; how to be accountable and stay honest; and how to be responsive and well-informed.”

Jak si v tomhle ohledu stojí Británie?

The permanent civil service model is a good start, Woods argues: “The challenge for governments is how to learn from experience; how to stand on the shoulders of giants; how to remember that something’s been tried before, and why it failed last time,” she says. “And one of the ways that Britain has done that is by having a permanent civil service. There’s something very powerful in having this institutional memory. In the US, the top three layers of government change with each new president, and that makes it hard for them to capture this continuity and experience.”

The price for that memory, of course, must be paid in a degree of tension between politicians and officials. The permanent civil service model can, Woods acknowledges, “lead to civil servants, armed with all this information, simply running an incredible blocking game, and rendering politicians powerless”. It’s also true that “some civil servants get to a point in their careers where life is easier if they keep things going without too much change,”

Rozhovor se dotýká i dalších aspektů britské státní správy a několika makrotrendů v oblasti vládnutí – stojí za přečtení.