Archiv pro rubriku: Reforma

Tak máme zákon o státní službě

…a my se budeme pomalu dozvídat, co v zákoně po sněmovní pozměňovací smršti zbylo, co přibylo, a co z toho plyne.

Odsud se to už nedozvíme:

SbohemAsatecek

Pokračování textu Tak máme zákon o státní službě

Co bylo před třemi týdny klíčové + ohlasy ke služebnímu zákonu

Služební zákon se zítra po slavném intermezzu na ministerstvu vnitra a příslušním vykostění vrací do Sněmovny. K věci se sešlo množství komentářů, na které odkazuji níže.

Ještě předtím ale stojí za to přečíst si pasáž z Dohody o partnerství, uzavřené mezi ČR a EU a schválené včera (!) Evropskou komisí. To je dokument, který udává cíle a pravidla čerpání evropských fondů do roku 2020.

Pokračování textu Co bylo před třemi týdny klíčové + ohlasy ke služebnímu zákonu

Oprava opravy aneb jedna technická o politických náměstcích

A je to tu zas.

Prezident Zeman se pustil do politických náměstků v návrhu služebního zákona. Prý by neměli co dělat.

Petr Honzejk mu oponuje, ale bohužel mu ulítla fakta a částečně logika. Píše, že v Británii a Německu mají dva politicky jmenované státní tajemníky a že se nenudí. (Pro úplnost dodávám, že faktická stránka není gros Honzejkova komentáře.)

Když už se zase mlátíme po hlavě argumenty typu „dělají to v Tramtárii, tak můžeme taky“, dovolím si pár slov, abychom se zbytečně nemlátili po hlavě omyly.

Pokračování textu Oprava opravy aneb jedna technická o politických náměstcích

„Dělají kreativní činnost a neměli by padat pod zákon o státní službě“

Za stávající situace nemá smysl hořekovat nad kvalitou parlamentní debaty o služebním zákoně, pokoušet se o uvádění poslaneckých projevů na pravou míru, nebo polemizovat s vhodností navrhovaných pozměňujících návrhů. Chudák Byrokrates by dopadl takto:

Zdroj: xkcd
Zdroj: xkcd

Ale jedno konstatování se neodpustím. Nikoli k samotnému obsahu, ale k tónu debaty a k tomu, co tento tón říká o obrazu úřednictva, který mají politici v hlavách. Úředník je v očích našich politiků někdo, kdo zpravidla dělá práci procedurální, netvůrčí, veze se v zajetých kolejích – obsluhuje nějaký administrativní proces, v lepším případě aplikuje normu. Je to člověk, který víc než co jiného chce klid a jistotu.

Pokračování textu „Dělají kreativní činnost a neměli by padat pod zákon o státní službě“

Apel na pud sebezáchovy aneb k čemu jsou politikům úředníci

Britský premiér předvedl, že silná státní správa a moc politiků jdou ruku v ruce. Čeští politici by to měli také pochopit. Nejlépe hned dnes při projednávání návrhu zákona o státní službě.

V Británii jsme v úterý byli svědky dvou zdánlivě protichůdných událostí. První byla obměna vlády, ve které premiér David Cameron demonstroval svou absolutní moc jmenovat a propouštět ministry své vlády. Cílem výměny bylo signalizovat veřejnosti, kteří politici mají uvnitř strany vliv, kteří jsou považování za úspěšné a kteří ne. Byla to ryzí, surová politika.

Druhou událostí bylo oznámení premiéra, že zřizuje nový post CEO státní správy, tedy obdobu generálního ředitele, jak je známe ze soukromého sektoru.

Paradox? Nikoli. Cameron chápe, že nejenom dobro lidu, ale i moc politika závisí na silné, efektivní státní správě: bez ní totiž nemůže politik dosáhnout toho, k čemu si ho lidé zvolili – a bez toho se může jít po dalších volbách klouzat. V novém postu šéfa státní služby vidí premiér způsob, jak zajistit, že Civil Service bude takříkajíc „fit for purpose“ – že bude politikům a veřejnosti sloužit, jak má.

Shodou okolností ve stejný den začali čeští poslanci projednávat nový návrh zákona o státní službě. Dění ve sněmovně zatím ukazuje, že Cameronovu lekci čeští politici nechápou. Návrh zákona má spoustu chyb, které opozice oprávněne kritizuje, teď ale hrozí, že spolu s vodou – detaily zákona, které kritizují, politici vylejou i dítě – přínosy zákona, potažmo přínosy užitečných institutů, které zákon zavádí. Média i politici příliš často mluví o superúřednících o superúřadech, jako by apriori hrozilo, že náš stát bude řídit tlupa nevolených technokratů. Přitom silné řízení státní správy jako celku je ve státech s výkonnými, kvalitními úřady pravidlem a s mocí a vlivem politiků se nevylučuje – naopak.

Pokračování textu Apel na pud sebezáchovy aneb k čemu jsou politikům úředníci

K čemu jsou politikům úředníci: podklady (případ Británie)

Součástí počínající, ale zatím dost chaotické politické debaty o zákonu o úřednících je i zmatek ohledně toho, co vlastně je státní tajemník a k čemu je dobrý – následkem toho se ze zavádění pozice státních tajemníků dělá strašák jakýchsi „superúředníků“.

Jak jsem již psal jinde, v navrhovaném služebním zákonu je role státního tajemníka spíše slabá a do systému poněkud složitě zakomponovaná. Pro srovnání níže uvádím pár citací a odkazů k roli státního tajemníka (permanent secretary) ve Velké Británii.

Příklady a citace ukazují, jaké funkce může státní tajemník plnit a jaké jsou principy zakotvení této role v systému státní služby; tím se poodhaluje i povaha vztahu mezi politikem a „jeho“ nejvyšším úředníkem, potažmo mezi politikou a státní službou. V obrysech lze tento popis aplikovat i na Nový Zéland, Austrálii a Kanadu.

Pokračování textu K čemu jsou politikům úředníci: podklady (případ Británie)