Čtvrtá revoluce

Šéfredaktor The Economist John Micklethwait a jeho kolega Adrian Wooldridge (aka sloupkař Schumpeter) vydali novou knížku The Fourth Revolution: The Global Race to Reinvent the State.

Recenze ve Financial Times zde ($/registrace nutná); níže video přednášky z minulého týdne, na které autoři knížku představili a na které jsem byl. K tomu dodávám pár rychlých poznámek z akce (knížku jsem zatím nečetl).

Ve zkratce:

Čtyři revoluce:

  1. Hobbesova revoluce. Čína a Indie byly na špici v rozvoji státu, ale v Evropě se stát jako instituce a hnací motor řádu ustavuje později. Narozdíl od Číny ale ustavení řádu v Evropě neznamenalo centralizaci ani uzavření se světu.

  2. Liberální revoluce v Británii: práva jednotlivce, omezený a efektivní stát. Stát se co do finančního rozsahu zmenšuje, přitom zároveň poskytuje více veřejných služeb a funguje efektivněji. Důvodem byla změna role státu: omezení korupce, rent, výsluh, sinekur atd.; a cílená snaha o šetření (premiér Gladstone popisoval, jak sbíral a „recykloval“ zbytky svíček na úřadech.)

  3.  Sociální stát od začátku 20. století: stát jako progresivní nástroj pro snižování chudoby a zvyšování efektivity ekonomiky; aktivnější stát v reakci na vzestup Německa.

  4. Thatcherovsko-reaganovská revoluce – nedokončená:

It succeeded in taking the state out of business … and the idea that government is the great solution to everything has gone, and that is why Reagan and Thatcher won. But in terms of practice it was rather different … She [Thatcher] brought down welfare spending form 22.9% of GDP all the way down to 22.2% of  GDP. There really wasn’t much change in the numbers.

Nastávající velká změna, kterou autoři předvídají a částečně popisují, přijde

  • z negativních důvodů: „the age of more [and debt financing] is over“

  • a z pozitivních důvodů: technologie významně změnily soukromý sektor a mají potenciál výrazně zvýšit produktivitu veřejného sektoru („The state is fundamentally a service sector operation“); a změně napomůže i nárůst konkurence ze světa. Tady se autoři obracejí k lehké adoraci Číny – o Číně a Singapuru říkají, že spíše než jejich autoritářský prvky je jejich silnou stránkou čistě snaha o hledání nejlepšího způsobu jak dělat věci, které státní správa dělá.

Několik podstatných témat z přednášky:

  • Vláda, vládnutí a veřejný sektor se mohou měnit, ne že ne.

  • Růst státu a regulací mají na svědomí argumenty a zájmy zleva i zprava: levice chce sociální stát, pravice víc vězení; pravicový bulvár chce méně sociálních dávek, zato neustále volá po nových regulacích, kdykoli se něco přihodí, atd.

  • I lidé na pravici musí o státu uvažovat jinak: přestat s posedlostí zmenšováním a pochopit, že zmenšování státu bez zkvalitňování nemá smysl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *