Byrokratické čtení do nového týdne: nudge a veřejné účty

Tentokrát mj. o tom, k čemu jsou úřady vlády, jak došťouchat občany ke kýženému chování, a k čemu je státní účetnictví a jak souvisí s dobrým vládnutím.

Na úvod pár „general interest“ odkazů

Vyšlo nové číslo Civil Service Quarterly – výkladní skříň britské státní služby. Tentokrát se v něm sešly články o tom, jak přimět jednotlivá ministerstva, aby realizovala to, co vymyslela nebo jak uspořádat vládní hackday.

Geoff Mulgan, bývalý šéf policy unit v úřadu britského premiéra zveřejnil svou črtu o roli „centra vlády“. Užitečné by to mohlo být třeba i pro český Úřad vlády, až se tamní šéfové budou snažit přijít na to, jak zkoordinovat a využít těch několik desítek premiérských poradců nebo jak se vyznat v nově zveřejněném (a dlouhém) organogramu Úřadu vlády. (Za zveřejnění ale patří ÚV uznání, teď jen to udržovat aktuální.)

Deník Guardian publikuje sérii „Politicians and managers“, ve které různí autoři rozebírají problematiku vztahů mezi politiky a úředníky. Mnohé z článků v sérii by měly být povinnou četbou pro tvůrce vznikajícího českého zákona o státní službě, ve kterém je otázka vztahu mezi politiky a úředníky klíčová. A na to téma jedna poznámka pro novináře, až budou psát o „superúřednících“, případně se odkazovat ke zřejmě nesmrtelnému Siru Humphrey Appleby: Sir Humphrey je zralý na důchod.

Ze světa behavioural public policy

V posledních pár týdnech se sešlo velké množství novinek a článků na téma využití behaviourálních metod (nudge, šťouch) ve veřejné správě. Tady jsou.

Cass Sunstein, spoluautor knihy, která „šťouchání“ dala název, sepsal obranu tohoto přístupu k veřejné politice.

V jiném článku Sunstein shrnuje výsledky využití behaviorálních technik při výběru daní v Británii. Závěr:

With this experiment, Hallsworth and his colleagues replicated their earlier finding: „Norm“ messages have a large impact. They also found that descriptive norms have a bigger effect than injunctive norms. Finally, highlighting a penalty that would increase over time made it more likely that people would pay.

Within a period of about three weeks, Hallsworth and his colleagues were able to generate about $15.24 million in additional tax revenue. Note that letters of this sort are essentially cost-free to produce and send, so the benefits of the intervention were easily justified.

How can these results be explained? The best answer is that people care whether they are acting morally. Their willingness to pay taxes, or to stop procrastinating, depends on whether the moral question is salient to them — on whether they are incurring “moral costs.”

If the goal is to promote compliance, it helps if people learn that their fellow citizens think that they should. It helps even more if people learn that those who have not paid are part of a small minority of cheaters.

Sunsteinovy sloupky jsem nově zařadil mezi doporučené blogy.

Behavioural Insights Team, který za těmito úspěchy stojí, se mezitím vymanil z veřejného sektoru a vydal novou příručku pro využití behaviourálních metod s mnemotechnickým názvem EAST

Financial Times recenzují novou knihu Why Nudge?

Pro čtenáře s hlubším zájmem o věc: moji kolegové před časem uspořádali akci právě s Cassem Sunsteinem

A konečně přehled šťouchání ve světě.

Bez účetnictví nemá kdo skládat účty

Jestliže se nedávno nečekaným bestsellerem stala kniha Thomase Pikettyho o nerovnosti, další nečekaně zajímavou knihou – i když se z ní (zatím) nestal hit – je práce amerického historika Jacoba Solla (@jakesoll) o vztahu mezi dobrým účetnictvím a dobrým vládnutím The Reckoning: Financial Accountability and the Making and Breaking of Nations, recenze ve Financial Times a LA Times a rozhovor s autorem.

Poučné jsou zejména pasáže o historickém vývoji konceptu skládání účtů v doslovném i figurativním smyslu slova, ať už v Británii, USA (o státním účtu je zmínka přímo v americké ústavě) nebo Británii. V kulturní i praktický posun tímhle směrem doufám vždycky, když se zoufale snažím něco objevit v rozpočtu nebo závěrečném účtu české vlády – nebo jen daný dokument vydolovat z webu ministerstva. S tím souvisí i agenda transparentnosti a otevřených dat, které se od nové vlády, zdá se, dostává alespoň nějaké pozornosti: právě u základních finančních dokumentů by mělo veškeré otevírání veřejných dat začít a mělo by být podepřené pochopením faktu, že pravdivé, veřejné přístupné finanční informace jsou základem skládání účtů – accountability. Snad je dobrou známkou, že náměstek odpovědný za tuto oblast na ministerstvu financí je auditor.

Koho účetnictví zaujalo, může nahlédnout i do historie podvojnêho účetnictví, které, jak tvrdí krom autorky i Goethe nebo Max Weber, je skvělý vynález a předpoklad rozvoje kapitalismu. Jane Gleeson-White: Double entry: How the merchants of Venice created modern finance , recenze od Jacoba Solla.

V tomto kontextu stojí za přečtení i working paper Overseas Development Institute o historických kořenech evropských ministerstev financí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *